Leh-sedy, zkracovačky a sklapovačky?
Častý dotaz zní: “Proč je na tréninku funkčního tréninku necvičíme?”
Oscar Wilde kdysi napsal: “Všechno populární je špatně”. Pro leh-sedy, zkracovačky, sklapovačky a jiné populární cviky to platí beze zbytku, byť se s nimi setkáte snad v každé tělocvičně. Bohužel.
Moderní výzkum totiž prokázal, že při cvičení leh-sedů a jiných podobných cviků se jedná o stejný mechanismus, jakým vzniká tzv. vyhřeznutí plotének. Každým dalším leh-sedem jste k chronickým problémům se zády blíže a blíže. Do funkčního tréninku tato skupina cviků tedy rozhodně nepatří.
Kakofonie vs. dobře sehraný orchestr
Co více, jedná se o izolované cviky zaměřené většinou na jeden sval – přímý sval břišní (m. rectus abdominis), onen známý six pack. (Mimochodem nevěřte řečem o posilování „horní” nebo „dolní” části břicha, je to jeden sval – nelze tahat za jeden konec gumy, aby se nenapnula celá.)
Naše svaly však nefungují izolovaně, ale jako dobře spolupracují team, proto je potřeba i tak procvičovat. Namísto izolovaného posilování jednoho svalu bychom se v tréninku měli zaměřit na posilování “jádra” ve spolupráci s dolními a horním končetinami.
Jádro (core) čili tzv. hluboký svalový stabilizační systém tvoří o mnoho více svalů než jen onen six pack. Silné jádro je spojovníkem mezi spodní a horní polovinou těla a chrání vaší páteř a vnitřní orgány.
Jaké cviky tedy zvolit?
Funkční trénink vychází z tzv. funkční anatomie. Jaká je role hlubokého stabilizačního systému? I bez nápovědy je to celkem jasné – stabilizovat bederní páteř!
Nejvhodnějšími cviky jsou tedy ty, které pracují na stabilizaci (a vytrvalostní síle) jádra: “Fošna” (plank, nejen známá čelná varianta, ale i stranové varianty), kliky (ano, kliky, nejsou jen cvikem na ruce!), horizontální přítahy, TGU a swingy s kettlebell, mrtvé tahy, dřepy atd., de facto všechny cviky moderního funkčního tréninku, systému orientovaného “od jádra ke končetinám”.
